Mnozí považují seppuku za humánnější formu hara-kiri, protože v prvním případě se asistent ( kaishakunin ) zúčastnil obřadu, který odřízl samurajovou hlavu poté, co mu vyřízl žaludek.
Ve skutečnosti mají oba termíny stejný význam -způsob, jak se zabít tím, že se řeznou břicho(i když smrtelnou ránu vydal asistent). Pro lepší pochopení rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vysledovat historii rituálu a seznámit se se specifiky výslovnosti japonských hieroglyfů.
Popis a historie rituálu
Často nazývaný hara-kiri na západě, seppuku je metoda rituální sebevraždy, která vznikla ve feudálním Japonsku 12. století. V 1156, vlastník půdy od starověkého klanu Minamoto, mít prohrál bitvu, roztrhl jeho žaludek vyhnout se zajetí a chránit čest. Od té doby se mezi válečníky rozšířil podobný způsob odchodu ze života a byl zakotven v kódu Bushido.
Až do XIV století, obřad byl vykonán jako znamení loajality k pánovi a jako způsob, jak umřít se ctí. Bojovník by navíc mohl spáchat sebevraždu jako akt protestu nebo vyjádřit zármutek v případě smrti ctěného vůdce. Počínaje obdobím Kamakura (od roku 1192 do roku 1333) je sebevražedný rituál popsán v písemných pramenech jako způsob vykoupení, příležitost omlouvat se za své chyby a prokázat svou poctivost.
Sebevražda roztrhla svůj žaludek krátkým mečem, prořízla žaludek a pak otočila čepel nahoru a způsobila smrtelnou ránu. Některé války zemřelyPomalu, zvláště když se obřad držel přímo na bojišti. Jiní používali speciálně zvoleného pomocníka, který ihned po zasažení samurajem odřízl hlavu katanou. Před jeho smrtí pálil voják saké a recitoval krátkou smrtelnou báseň.
Ženská verze rituálu, zvaná "jigai", byla také praktikována. Manželka války jí odřízla hrdlo speciálním nožem "tanto".
V éře Edo, počínaje XIV. Stoletím, byli samurajové, kteří spáchali zločiny, odsouzeni k rituální sebevraždě. Války byly první, kdo se udeří mečem, aby zemřel se ctí, navzdory skutečnosti, že na konci byli popraveni katem. V roce 1873 byla tato praxe zrušena.
Ceremonie se obvykle konala za přítomnosti svědka (kenshi), který poslal orgán, který rozsudek smrti vydal. Odsouzení seděl na dvou tatami a za ním stál kaishakunin s katanou, jejíž role byla často prováděna blízkým přítelem nebo příbuzným. Před odsouzeným byl postaven malý stůl s krátkým mečem. Chvíli poté, co se válečník probodl sám, král mu odřízl hlavu. Někdy pomocník udeřil mečem v okamžiku, kdy se válečník jen natahoval, aby chytil meč. Toto gesto stačilo k tomu, aby byla smrt nazývána hodnou válkou.
Srovnání termínů
Japonské hieroglyfy mají dva způsoby čtení: čínsko-japonský „onnoe“ a japonský „kunnoe“. Pravopis "seppuku" (切腹) používá stejné znaky jako v pravopisu "hara-kiri" (腹 り), ale v jiném pořadí. Výslovnost těchto hieroglyfůse liší v závislosti na způsobu čtení.
Přepis a význam "hara-kiri"
„Harakiri“ (腹 切 り) se skládá ze symbolu „腹“, což znamená žaludek a vyslovuje hara. „Hara“ je „kun“ čtení, japonský zvuk hieroglyfu „腹“.
Kombinace „切 り“ je vyslovována „kiri“, je to infinitivní forma slovesa „kira“, což znamená „řezat“. "Kira" je také "cunny" čtení symbolu "切". Tyto hieroglyfy se společně překládají jako „řez žaludku“.
Přepis a význam "seppuku"
V seppuku (切腹) je použito čínsko-japonské čtení. Symbol „切“ zní jako „set“ (cut) a symbol „腹“ zní jako „hook“ (žaludek). Tyto hieroglyfy jsou spolu překládány jako „řez žaludku“.
Použití v jazyce
Zpočátku Japonci neměli žádný psaný jazyk a používali čínské znaky, pokud bylo potřeba něco napsat. Pro komunikaci používali svůj vlastní jazyk.
V procesu psaní si Japonci vypůjčili čínské znaky a jejich výslovnost a přepracovali je s přihlédnutím ke zvláštnostem svého rodného jazyka.Vzhledem k tomu, že „seppuku“ je „onnoe“, tento termín byl používán v případech, kdy byla dána přednost čínsko-japonskému jazyku, a to v písemných dokumentech a oficiálním projevu. Proto je seppuku oficiálním názvem rituální sebevraždy.
„Harakiri“ je „lstivý“ výklad, proto je tento termín používán pouze v hovorovém projevu a implikuje samotný procesvytrhl břicho, aniž by zdůraznil jeho rituální význam.
Analogii lze vyvodit, pokud verdikt „gilotina“ existoval v moderním Rusku, na ulici bylo slyšet následující:„jeho hlava byla odříznuta“ . Ale soudce by neřekl:„Odsuzuji jeho hlavu“ . Všechna oficiální prohlášení by použila slovo„gilotina“ .
Evropané se více zajímají o pojem „hara-kiri“, možná proto, že to zní krásněji, ale aby se projevil respekt k tradicím, je lepší použít formální „seppuku“.
Z nespolehlivých zdrojů na internetu se lze dozvědět, že „hara-kiri“ není v japonštině používáno, protože je považováno za hovorové, hrubé a urážlivé. Takové závěry byly učiněny kvůli skutečnosti, že "seppuku" znamená obřad prováděný podle pravidel Bushidoho kódu, a "hara-kiri" znamená jednoduše "snížit žaludek mečem". Ve skutečnosti, Japonci nedávají žádný hanlivý význam ve slově “hara-kiri”.
Závěry
- Harakiri znamená zabíjet se tím, že rozebírá žaludek a používá se pouze při mluvení. Tento termín Japonci nazývají proces ripování břicha mečem.
- Termín "seppuku" označuje slavnostní rituál vedený podle všech pravidel samurajského kódu. Slovo je knižní a patří k vyššímu stylu řeči.
- Slovo "hara-kiri" je populární na Západě, protože je pro obyvatele Západu harmoničtější a důvěrnější.
